Pasov – Pamětní místo věnované perzekvovaným duchovním v dómu sv. Štěpána
V dómu svatého Štěpána v Pasově se nachází pietní místo připomínající duchovní této diecéze, kteří byli zavražděni kvůli kázáním a činům zaměřeným proti nacistům. Dvě pamětní desky pod jižní věží, které připomínají osm mužů pevné víry a velké občanské odvahy, nechal v roce 1995 – 50 let po skončení nacistické tyranie – zhotovit Leopold Hafner starší.
Zpracovala Diana Stock-Megies
Dr. Otmar Mauerer

Doktor teologie z Ruhstorfu přijal kněžské svěcení v pasovském dómu v roce 1927 a poté působil jako farní vikář – kooperátor v různých farnostech, naposledy v obci Haus im Wald.
Odvážně, otevřeně a důsledně se stavěl proti antikřesťanské politice nacistického režimu.
V roce 1938 byl zatčen gestapem. Po dlouhém období stráveném ve vyšetřovací vazbě a vězení byl nakonec převezen do koncentračního tábora Dachau, kde zemřel vyčerpáním v srpnu 1942.
Franz Reinisch

Hned po svém vysvěcení v roce 1928 se Franz Reinisch přidal k pallotinům a následně pracoval pro tento církevní řád jako farář v německých a rakouských farnostech.
Protože veřejně odsuzoval kruté činy nacistů, bylo mu v roce 1940 zakázáno přednášet a kázat v celé Německé říši.
Když po povolání do armády v roce 1942 odmítl z důvodu svědomí složit přísahu věrnosti, byl odsouzen a v srpnu 1942 popraven ve věznici Brandenburg-Görden.
Johann Baptist Huber

Po strmé vojenské kariéře v první světové válce byl Huber v roce 1921 vysvěcen na kněze a v roce 1932 se stal městským farářem v Landau.
Jako politicky angažovaný člověk patřil k rozhodným odpůrcům nacistů, a proto byl opakovaně napadán, pranýřován a odsouzen. V jeho kázáních se lidé dozvídali to, o čem se v novinách nepsalo.
Byl odsouzen a internován v koncentračním táboře Dachau. Zemřel v září 1942 v důsledku otřesných životních podmínek a zranění, které utrpěl při nucených pracích.
Ludwig Mitterer

Z početné rodiny Mittererů vzešlo mnoho farářů. Ludwig Mitterer působil po vysvěcení v roce 1909 v různých farnostech v Pasově, a to až do svého příchodu do Otterskirchenu v roce 1938.
Ve svých kázáních jasně stavěl desatero nad nacistickou ideologii a důsledně kázal proti antiklerikálnímu postoji nacistického režimu.
Za svá slova a činy byl odsouzen k trestu smrti a v listopadu 1943 byl popraven ve věznici Brandenburg-Görden.
Edelfried Seibold

Krátce po vysvěcení na kněze byl Edelfried Seibold v roce 1940 povolán do wehrmachtu.
V roce 1942 byl uvězněn za kritické výroky o konfiskaci jeho domovského opatství. O Vánocích 1942 sloužil pro kamarády půlnoční mši, aniž by byl polním kaplanem. V důsledku toho byl odsouzen za "podvracení vojenské moci" a po dvou letech věznění poslán na východní frontu, kde zahynul v květnu 1944.
Edmund Pontiller

Otec Pontiller věděl, co znamená válka, protože byl zdravotníkem v první světové válce. Jeho kněžské svěcení v roce 1916 v salcburské katedrále pro něj tehdy bylo paprskem naděje.
Od ledna 1933 se opakovaně dostával do konfliktu s gestapem, protože mimo jiné odsuzoval nacistický program eutanazie, vraždění v koncentračních táborech a pronásledování křesťanů.
V roce 1944 byl zatčen v maďarském exilu a v únoru 1945 byl popraven gilotinou ve věznici München-Stadelheim.
Johann Winkler

Hutthurmský farář Johann Evangelista Winkler byl rozhodným odpůrcem nacistů. Odsuzoval deportace a zabíjení lidí s mentálním postižením stejně jako vynucené potraty nuceně nasazených žen, které na nich byly prováděny v nemocnici v Hutthurmu.
Když se v dubnu 1945 blížili Američané a obranu obce převzali příslušníci SS, našli při prohlídce fary nepřátelské vlajky, za což byl kněz potrestán smrtí.
Adalbert Vogl

Po nástupu do funkce v Altöttingu v roce 1906 se Adalbert Vogl stal oblíbeným duchovním a ve 20. letech 20. století přispěl k rozkvětu tohoto poutního místa i celé farnosti.
V období nacistického režimu se držel stranou, ale když se 28. dubna 1945 dozvěděl o protirežimní akci "Hon na bažanta" („Fasanenjagd“), chtěl okamžitě vyměnit vlajku s hákovým křížem za bavorskou routovanou vlajku a vrátit kopii altöttingského milostného obrazu na radnici.
Ještě téhož dne byl spolu s dalšími pěti občany Altöttingu popraven střelou do týlu.
Pietní místo v pasovském dómu
Beim Anzeigen des Videos wird Ihre IP-Adresse an einen externen Server (YouTube) gesendet.
Fotografie
48°34'29.3"N 13°27'53.7"E
Archivy
- Archiv opatství Niederaltaich, Benediktinerabtei St. Mauritius, Mauritiushof 1, 94557 Niederalteich
- Archiv opatství Schweiklberg, Missionsbenediktinerabtei, Schweiklberg 1, 94474 Vilshofen an der Donau
- Archiv biskupství Pasov, Luragogasse 4, 94032 Passau
- Ústřední archiv pallotinů, Wiesbadenerstr. 1, D-65549 Limburg/Lahn
Literatura k pamětním deskám
- Rammer Stefan: Mahnmal für die Opfer des Nationalsozialismus. Dokumentation und Aspekte zur Geschichte des „Dritten Reiches“ in Passau. Schriftenreihe des Stadtarchivs Passau, Der Passauer Wolf - Veröffentlichungen zur Kulturgeschichte Passaus, Hg. Brunner Max, Schaffner Richard, Band 6. Passau 1996.
Dostupné rovněž na: Downloads | PASSAU:- Wurster Herbert W.: Denkmal, Erinnerung, Opfer. Das Mahnmal als sinnvolles Symbol, s. 27-30.
- Rammer Stefan: Ein Mahnmal für die Opfer des Nationalsozialismus. Chronologie von 1947 bis 1996, s. 37-44.
- Rammer Stefan: Nationalsozialismus in Passau. Die Inszenierung des Alltags, s. 107-136.
Literatura o jednotlivých duchovních
- Niedermeier Wolfgang: Gebürtiger Ruhstorfer Dr. Ottmar Mauerer fast vergessen, in: Blickpunkt. Wissenswertes aus dem Rathaus, Ruhstorf a.d. Rott 2018, s. 17.
- Pater Franz Reinisch | Pallottiner
- Franz Reinisch - Geschichte (franz-reinisch.org)
- Franz Reinisch - Gedenkstätten (franz-reinisch.org)
- Wurster Herbert W.: Stadtpfarrer Johann Baptist Huber, in: Helmut Moll (Hg. im Auftrag der Deutschen Bischofskonferenz), Zeugen für Christus. Das deutsche Martyrologium des 20. Jahrhunderts, Paderborn 2019, s. 609-611: Stadtpfarrer-Johann-Baptist-Huber-Lebensbild.pdf (deutsches-martyrologium.de)
- Herbert W. Wurster: Pfarrer Ludwig Mitterer, in: Zeugen für Christus. Das deutsche Martyrologium des 20. Jahrhunderts. Hrsg. Helmut Moll im Auftrag der Deutschen Bischofskonferenz, Band 1., Paderborn 1999, s. 513-514.
- Alfred Schwarzmaier: Vom Altar in die Todeszelle. Das Schicksal des niederbayerischen Pfarrers Ludwig Mitterer. Hrsg. Pfarrei Otterskirchen. Cl. Attenkofer'sche Buch- und Kunstdruckerei, Verlagsbuchhandlung, Straubing 2020.
- Seibold, Edelfried – Biographia Benedictina (benediktinerlexikon.de)
- Pontiller, Edmund – Biographia Benedictina (benediktinerlexikon.de)
- Herbert W. Wurster: Pfarrer Johann Evangelist Winkler, in: Zeugen für Christus. Das deutsche Martyrologium des 20. Jahrhunderts. Hrsg. Helmut Moll im Auftrag der Deutschen Bischofskonferenz, Band 1., Paderborn 1999, s. 514-516.
- Adalbert-Vogl-Straße - Stadt Altötting (altoetting.de)
- Opfer des 28. April 1945 - Stadt Altötting (altoetting.de)
- https://www.altoetting.de/fileadmin/user_upload/Stadt/Buergermorde_und_Geschichte/altoetting-buergermorde-ansprache-peter-becker.pdf