Plastika u západního východu z budovy informatiky pasovské univerzity sestává ze dvou částí: z vertikální konstrukce s názvem „Vyjádření vztahu mezi ‚Já a okolí‘“ od Hans-Jürgena Breusta a z desky zapuštěné do trávníku vedle této konstrukce, do níž je vyryta báseň „Tragika“ od Selmy Meerbaum‑Eisinger.
Asambláž z oceli (železného šrotu) se skládá z masivního kovaného sloupu (o průměru 80 cm), masivní kované konstrukce a dvou masivních kovaných háků.
Dílo bylo původně vytvořeno z hladké, neopracované oceli, do rezava se zbarvilo vlivem povětrnostních podmínek.
Text uvedený na desce vybralo vedení univerzity podle návrhu Hans-Jürgena Breusta. Jedná se o báseň mladé židovské ženy Selmy Meerbaum-Eisinger, která 16. 12. 1942 zemřela na tyfus v koncentračním táboře Michailowka (Rumunsko) ve věku 18 let. Její poezie se dnes řadí mezi nejvýznamnější díla světové literatury.
I přesto, že skulptura byla zhotovena z robustního materiálu, je zřetelný záměr autora zobrazit vztah mezi stabilitou a fragilitou, mezi pevností a křehkostí. V kombinaci s nápisem na desce nám připomíná vlastní pomíjivost: „Síla asociací podněcuje pozorovatele k tomu, aby se zamýšleli nad starým a novým jazykem věcí,“ vysvětluje Breuste.
Plastika vznikla na základě soutěže, jejímž předmětem bylo umělecké ztvárnění vnitřních a venkovních prostor budovy matematiky, informatiky a výpočetní techniky a dále přebudování bývalého hostince „Grünes Tal“ („Zelené údolí“) na prostory, v nichž se vyučuje estetika a výtvarné umění. Odhalena byla v roce 1989. V roce 2008 se u ní u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu konala pamětní akce, již profesoři Hans Krah (z katedry pro novější německou literární vědu) a Dirk Uffelmann (z katedry středo- a východoevropských studií) doplnili úvodem do života a díla Selmy Meerbaum-Eisinger.
Hans-Jürgen Breuste (1933–2012) byl umělec původem z Hannoveru. Vyučil se zedníkem a nejprve působil v tomto oboru. V 50. letech minulého století se začal angažovat v umělecké oblasti. Později si získal renomé svými výtvory, které zhotovoval z toho, co jiní vyhodili nebo vyřadili, z toho, co bylo zdánlivě bezcenné. Jeho práce často nesou politické či sociálně kritické poselství. Některá jeho díla vznikla na památku obětí teroru a vraždění během nacistické diktatury, například památník s názvem „Rampa Bergen- Belsen“ umístěný na železniční rampě, k níž přijížděly nákladní vlaky s vězni do koncentračního tábora Bergen-Belsen.
Další díla Hans-Jürgena Breusta ve veřejném prostoru:
Zdroj: https://de.wikipedia.org/wiki/Hans-J%C3%BCrgen_Breuste, 02.03.2022.
„To je to nejtěžší je rozdávat se
a vědět, že jsi zbytečným.
Oddat se celý, tušit přitom krátce,
že do nicoty odplyneš jak dým.
23. 12. 1941
Červenou tužkou připsáno:
Neměla jsem čas dopsat do konce…
Selma Meerbaum-Eisinger zemřela podobně jako Anne Frank v 18 letech v koncentračním táboře. Židovská dívka, která snila a psala poezii – milostné básně pro přítele, které byly po desetiletí považovány za ztracené.
[překlad básně: Radek Malý, in: Radek Malý (ed.): Hroby v povětří. Poezie Bukoviny, Praha 2015.]
48°33'60.0"N 13°27'03.8"E
Literatura:
Glas, Alexander: Kunst am Campus 1981–2008. Die Sammlung der Universität Passau. Passau 2008, s. 62–65.
Prameny:
Univerzitní archiv Pasov, spisy „Kunst am Bau“ a „Kunst am Campus“
„. . . dass man wie Rauch ins Nichts verfließt“, Passauer Neue Presse, 26. 1. 2008
Internetové zdroje:
https://de.wikipedia.org/wiki/Hans-J%C3%BCrgen_Breuste, 02.03.2022.
https://de.wikipedia.org/wiki/Selma_Meerbaum-Eisinger, 02.03.2022.
